Number of visitors:

Optimized for browser:

Anglií na ostrov Man 2008

23.8. - 7.9.2008, 5. díl

... pokračování předchozí reportáže - Anglií na ostrov Man, 4. díl

Fotografie pořídili: © Jiří Sajbrt, Roman Šiler a Tomáš Randýsek - společnost S.M.P.D.

Blackpool
čtvrtek, 4. září 2008

Město Blackpool leží na pobřeží Irského moře, má asi 150.000 obyvatel a pro Angličany je městem oddychu a zábavy a je podle toho také uzpůsobené. Dominantou města je věž Blackpool Tower, na kterou je možné vyjet výtahem. Podél pobřeží se rozkládá několik kilometrů dlouhá promenáda, na které se nachází mimo mnoha hotelů různých kategorií, také spousta domů zábavy - herny, výherní automaty, dětské atrakce, kolotoče a jiné pojídače volného času. Reklamní poutače, všude kam se podíváte, dávají tomuto městu trochu cirkusový ráz a ani večerní osvětlení to moc nevytrhne.

Dominanta města - Blackpool
Tower.

Promenáda s tramvajovými
kolejemi.

Molo, na kterém měla jezdit 5-ti
palcová železnice, ale bohužel
nejezdila.

Pirátské doupě? Ne, další herna.

Policejní budka - snad
na mne nespadne.

Racek bouřní v letu.

Boční ulice města už vypadaly o poznání lépe:

Na kolejích jezdily tramvaje různých typů a barev - jednopatrové, dvoupatrové,
dokonce v podobě parníku - no prostě šílenost:

Chtěli jsme navštívit vozovnu místního dopravního podniku. Po zkušenostech z Manu jsme čekali, že se stačí zapsat do návštěvní knihy, obléknout si výstražné vesty a potom jen fotit a fotit. Ale bohužel, Blackpool není Douglas, vypakovali nás celkem rychle, tak jsme stihli pořídit jen pár fotek:

Večerní atmosféra Blackpoolu:

Ráno jsme se ještě zastavili na konečné stanici místní tramvajové linky, kde jsme si mohli v klidu prohlédnout a nafotit jednu z dvoupatrových tramvají, která čekala na svoji další jízdu po blackpoolské promenádě. Ranní déšť jako by předznamenával další vývoj počasí:

Náš autobus čeká na odjezd
do Criche - a prší, prší ...

Tramvajové muzeum Crich
pátek, 5. září 2008

Muzeum v Crichi je pro milovníky tramvajové historie opravdový unikát. První zmínky o vzniku muzea sahají do roku 1959. Muzeum bylo postaveno ve viktoriánském stylu a ukrývá zhruba 50 provozních a 70 statických exponátů. Návštěvu nám trochu pokazil silný déšť a tak fotky exteriérů jsou tím poznamenané. Ale bylo opravdu co fotit.

Podrobnější informace o tramvajovém muzeu v Crichi naleznete na internetové adrese
www.tramway.co.uk

Vstupní brána do tramvajového
muzea.

Provozní budova.

Obchody pro nákup literatury
a suvenýrů.

Obchody pro nákup literatury
a suvenýrů.

Další budova s obchody.

Vozovna.

Vozovna.

Blackpool steeple cab loco vyro-
bená v roce 1927, původně
používaná pro přepravu uhlí.

Tramvaje Berlin 3006
a Blackpool Balcony 40.

Tramvaj Berlin 3006
z roku 1969.

Tramvaj Sheffield s číslem 74,
pochází z roku 1900.

Sheffield 74.

Sheffield 74.

Tramvaj Paisley 68 z roku 1919.

Tramvaj Glasgow 22.

London County Council 106
z roku 1903.

Koňka Chesterfield 8 byla
v provozu od roku 1899.

Tramvaj Oporto 9 pochází
z roku 1873 a v pravidelném
provozu byla až do roku 1960.
Je jedním z nejstarších
exponátů. V pozadí je tramvaj
se zařízením na odmetání
sněhu.

Tramvaj Glasgow
No. 1282 postavená
v roce 1935.

Blackpool Toastrack No. 166.

Tramvaj Gateshead 5 postavená
v roce 1927.

Tramvaj zakoupená od Doprav-
ního podniku hlavního města
Prahy, ve kterém byla
v provozu do roku 1967.

Tramvaj Leicester 76 byla
v provozu od roku 1904.

Vůz koňky Sheffield Corporatoion
No. 15 z roku 1902.

Newcastle 102.

Horse Drawn Tower
Wagon.

Tramvaj Halle 902 získaná
z bývalé NDR.

Tramvaj Halle 902.

Poválečná The Hague 1147
postavená v roce 1957 v Belgii.

The Hague 1147.

The Hague 1147.

The Hague 1147.

Vystavené technické a provozní součásti:

Do dílen, ve kterých probíhají opravy a rekontrukce, lze volně nahlížet z ochozu:

Provozní exponáty, které jezdily i přes silný déšť, ale byli jsme přece v Anglii:

Exemplář anglického autobusu.

Tramvaj Leeds 180, která ukon-
čila aktivní službu v roce 1931.

Tramvaj Glasgow 812 vyrobená
v roce 1896.

Tramvaj Glasgow 812.

Tramvaj Glasgow 812.

Trolejové vedení.

Tramvaj Leeds 345 z roku 1921,
kterou jsme se svezli.

Dřevěný interiér.

Přepážka řídící kabiny.

Klika řízení.

Vypínač.

Schody do horní části.

Podlaha horní části.

Interiér horní části.

Kontrola jízdenek.

Za jízdy.

Za jízdy.

Na konečné stanici.

Křižování tramvají.

Křižování tramvají.

Videoukázka z tramvajového muzea Crich

Leighton Buzzard Railway
sobota, 6. září 2008

Na poslední den našeho pobytu v Anglii jsmě měli naplánovanou návštěvu dvou železnic. První z nich byla Leighton Buzzard Railway, která má začátek ve stejnojmenném městečku. Výchozí stanice s veškerým potřebným zázemím se jmenuje Page´s Park. Železnice o rozchodu 2 feet (cca 610 mm) vede do asi 3 miles (cca 4,5 km) vzdálené koncové stanice Stonehenge Works. Původně sloužila pro přepravu písku z pískovny k hlavní trati a její začátek se datuje od roku 1919. Společnost disponuje poměrně rozsáhlým parkem - vlastní celkem 12 parních a 41 dalších lokomotiv.

Podrobnější informace o Leighton Buzzard Railway naleznete na internetové adrese
http://www.buzzrail.co.uk

Stanice Page´s Park.

Stanice Page´s Park.

Odjezdové zhlaví.

Příprava lokomotiv.

Lokomotivy pro dnešní směnu.

Parní lokomotivy "778" a "Doll".

Dieselová lokomotiva "Peter
Wood".

Pohled na depo ze zhlaví.

Příprava lokomotiv před jízdou.

Lokomotiva "778" z produkce
firmy Baldwin.

Lokomotiva "778" 4-6-0T.

Lokomotiva "Doll" 0-6-0T.

Lokomotiva "Doll".

Posun lokomotivy v depu Page´s Park:

Příprava vlakové soupravy k jízdě a následná jízda do stanice Stonehenge Work:

Posun soupravy z depa
k nástupišti.

Posun soupravy z depa
k nástupišti.

Souprava u 1. nástupiště
je připravena k odjezdu.

Píšťala a pojišťovací ventily.

Stanoviště strojvedoucího.

Odjíždíme z Page´s Park.

Na trati.

Jeden z členů posádky vždy
hlídal průjezd vlaku přes
nechráněné přejezdy.

Křižování ve výhybně.

Křižující pracovní vlak.

Na trati.

Přijíždíme do stanice Stonehenge
Work. Na druhé koleji již dvojice
lokomotiv, která poveze vlak
zpět do stanice Page´s Park.

Naše souprava po příjezdu.

Lokomotiva 778 odpojená
od vlaku na výtažné koleji.

Příprava a následný odjezd vlaku ze stanice Stonehenge Work do Page´s Park:

Lokomotiva Penlee, odstavená
v Stonehenge Work.

Podvozek lokomotivy.

Souprava pracovního vlaku.

Plošinový vůz s kamennými
bloky.

Výsypný vůz.

Nízkostěnný vůz.

Lokomotiva 778 čeká na příjezd
vlaku z Page´s Parku.

Pohled z úrovně přejezdu.

Rovný úsek za stanicí.
Je opravdu rovný?

Příjezd vlaku z Page´s Parku.

Příjezd vlaku z Page´s Parku.

Příjezd vlaku z Page´s Parku.

Vlak táhne lokomotiva "Doll".

Lokomotiva "Doll".

Lokomotiva "Doll".

Cestou zpět do Page´s Parku:

Parní lokomotiva "Chaloner" se stojatým kotlem je opravdovým unikátem:

Odpolední odjezd soupravy do Stonehenge Work:

Lokomotiva 778 před další
jízdou.

Osobní vlak se připravuje
k odjezdu.

Osobní vlak se připravuje
k odjezdu.

Lokomotiva "Doll" na kusé koleji
v Page´s Parku.

Provozní údržba lokomotivy.

"Doll" je připravena k další jízdě.

Videoukázka z Leighton Buzzard Railway

Bredgar & Wormshill Light Railway
sobota, 6. září 2008

Naší poslední zastávkou byla železnice Bredgar & Wormshill Light Railway. Železnice svojí délkou kolem 300 metrů patří mezi ty menší (sousední majitelé nechtějí část nevyužitých pozemků odprodat), zato se však může pyšnit rozsáhlou sbírkou exponátů - parní lokomotivy, osobní i nákladní vagony, lokomobily, parní stroje a také historické automobily.
Samotná železnice je nenásilně zakomponovaná do okolní krajiny, vše je upravené a čisté. Ústředním bodem je hlavní stanice Warren Wood s točnou a depem. Depo je současně muzeum, kde jsou vystaveny ostatní exponáty. Ze stanice Warren Wood vede trať jedním směrem do malé koncové stanice Stony Shaw, která slouží pro přepřah lokomotiv. Druhým směrem je dlouhá výtažná kolej, nachystaná pro budoucí rozšíření železnice. Co kdyby se náhodou sousedé rozhodli část pozemků prodat nebo pronajmout.

Podrobnější informace o Bredgar & Wormshill Light Railway naleznete na internetové adrese
http://www.bwlr.co.uk

Sídlo majitele železnice.

Sídlo majitele železnice.

Stanice Waren Wood.

Výtažná kolej k hranici pozemku.

Lokomotiva "Limpopo" vyrobe-
ná firmou John Fowler & Co
(Leeds) Ltd. v roce 1930.

Lokomotiva "Limpopo".

Lokomotiva "Bronhilde"
vyrobe ná německou firmou
Schwartzkopf v roce 1927.

Osobní vůz.

Osobní vůz.

Lokomotiva "Royal Scot"
na rozchodu 7".

Lokomotiva "Royal Scot"
na rozchodu 5".

Parní vodárna z roku 1870:

Parní traktor Garrett.

Oddělení automobilových veteránů:

Dieselová lokomotiva "Bredgar".

Foto na památku.

Lokomotiva "Armistice" anglické
výroby z roku 1919.

Lokomotiva "Armistice".

Lokomotiva "Armistice".

Staniční budova Warren Wood.

Stavědlo Warren Wood.

Z Warren Wood do Stony Shaw:

Majitel a jeho tým.

Vlak je připraven k cestě zpět.

Ze Stony Shaw do Warren Wood:

Společné foto účastníků zájezdu.

Videoukázka z Bredgar & Wormshill Light Railway

Návat domů
sobota, 6. září 2008

Všechno jednou končí a tak se i náš pobyt v Anglii nachýlil ke svému závěru. Anglie mne samotného okouzlila i překvapila v mnoha směrech.
Příroda je všude svěží a zelená, vzhledem k neustálým přeháňkám, které občas znepříjemňují natáčení a focení. Ale člověk si nakonec zvykne a už s tím tak nějak počítá. Domy z kamene nebo červených cihel versus krátce střižený "green" - krása. Já musím v naší moravské kotlině neustále zavlažovat.
Historie na Vás dýchne na každém kroku. Když jsem viděl náš první hostel, tak jsem si sedl na kufr a chvíli jsem jen zíral. Pak se ale člověk dozví, že ten dům tu stojí už od roku 1402 a už už mu nevadí, že vidí z postele dírou přímo na ulici a že nás na pokoji spí 12.
Také koncentrace železnic, kde dodnes udržují parní provoz, je úctyhodná. Však je Anglie kolébkou železnice. Všechny ty čmoudící zázraky jsou opečovávány s láskou a je to na nich vidět.
S jídlem je to poněkud horší. Ještě že jsme s sebou měli Petra Mirčeva, Tondu Kopala a tuny zásob. Jejich pravidelné snídaně a večeře připravované v hostelových kuchyních nás zachránily před hladověním. A sklízeli (myslím si, že nejenom můj) každodenní obdiv. Absolvovali s námi celodenní exkurze, večer se navíc převlékli do kuchařského a začali kouzlit. Nasytit 25 hladových krků dá fušku. Ještě jednou díky, kluci.
Několikrát jsme také zkusili místní kuchyni a nic moc - nejpoživatelnější bylo fish & chips, ale museli jsme obsluhu upozornit, že hranolky polít octem určitě nechceme. Nebo třeba krásně vyhlížející houska s nakrájenou šunkou - a oni na to kydnou sladké jablečné pyré. No hrůza. Zato pivo mají výborné a atmosféra pubů má také něco do sebe.
Umývat si ruce teplou vodou je problém, jeden kohoutek se studenou, jeden kohoutek s teplou. Problém je v tom, že každý na jiné straně umývadla. Takže si vodu můžete ručně namíchat, ale většinou si jednu ruku opaříte a pak už používáte jen studenou. Ještě že sprchy mají směšovač.
Závěrem chci poděkovat všem organizátorům tohoto báječného výletu, řidičům za komfort v autobuse a za to, že nás bezpečně dovezli zpět.

Ve vlaku v Eurotunnelu.

Ve vlaku v Eurotunnelu.