Počet přístupů na stránky:

Optimalizováno pro prohlížeč:

Anglií na ostrov Man 2008

23.8. - 7.9.2008, 2. díl

... pokračování předchozí reportáže - Anglií na ostrov Man, 1. díl

Fotografie pořídili: © Jiří Sajbrt, Roman Šiler a Tomáš Randýsek - společnost S.M.P.D.

Národní železniční muzeum York
úterý, 26. srpna 2008

Národní železniční muzeum v Yorku patří k největším železničním muzejím ve světě. Bylo otevřeno v roce 1975. Další expanze proběhla v roce 1990, kdy byly otevřeny nové haly. V současné době je v muzeu vystaveno přes tři miliony exponátů - od knoflíků železniční uniformy z viktoriánské doby až po vysokorychlostní vlaky současnosti.
Po vstupu do muzea se dostanete do centrální haly, kde jsou vystaveny nejvýznamnější exponáty - replika lokomotivy "Rocket", rychlostní parní lokomotiva "Mallard" nebo rychlíková lokomotiva "Flying Scotsman". Z centrální haly jsou vstupy do dalších přilehlých expozic. Součástí muzea jsou také dílny, kde lze z ochozu sledovat právě probíhající opravy. Rozsáhlý depozitář muzea skrývá mnoho zajímavých věcí. Na mnoha místech muzea jsou umístěny multimediální boxy, kde můžete zhlédnout zajímavé reportáže z historie i současnosti železničního provozu. U východu z muzea se nachází obchod, kde si můžete zakoupit odbornou literaturu, kazety VHS, disky DVD, modely a různé dárkové předměty se železniční tématikou.

Podrobnější informace o Národním železničním muzeu v Yorku naleznete na internetové adrese:
www.nrm.org.uk.

Parkoviště u muzea.

Ruské kolo je součástí muzea.

Obří dvojkolí u vstupu do muzea.

Panoramaticý pohled do muzea.

Vystavené lokomotivy:

Řez parní lokomotivou:

"The Rocket"

Pro mne byla největším lákadlem replika lokomotivy Rocket, konstruktéra a otce železnic Roberta Stephensona, kterou v současné době sestavuji a tak jsem měl jedinečnou příležitost si ji detailně prohlédnout a nafotit. Pravá strana byla dokonce vyvedena jakoby v řezu, takže byly vidět i některé vnitřní části lokomotivy.

Právě renovovaný vůz III. třídy:

Lokomotiva "The Agenoria" z roku 1829, podobné konstrukce jako The Rocket:

Expozice osobních vagonů:

Salonní vlak královské rodiny:

Dalším zajímavým exponátem byl historický vlak z 19. století.
Interiér vozů byl na tu dobu velice luxusní, některé vozy měly dokonce dřevěnou výplň kol:

Pánové Roman Šiler a Jiří Sajbrt
jsou patrně spokojeni.

Přehlídka návěstidel.

Stavědlové páky.

Zpřístupněný depozitář muzea.

Model lokomotivy v depozitáři.

Expozice dílen.

V muzeu je provozována také 7" železnice:

Videoukázka z Národní železničního muzea v Yorku

Nahoru

Prohlídka města York
úterý, 26. srpna 2008

Po návštěvě muzea jsme věnovali cca 3 hodiny rychlé prohlídce města. York leží v hrabství North Yorkshire a má přibližně 140.000 obyvatel. Byl založen v roce 71 n.l. a má bohatou římskou a vikingskou historii. Ve městě sídlí yorský arcibiskup. Jeho sídlem je katedrála York Minster - největší gotická katedrála v severní Evropě, která je proslulá svými vitrážemi. Centrum města je velmi malebné, má mnoho úzkých historických uliček - nejznámnější jsou tzv. Masné krámy (The Sambles).

Nahoru

The South Tynedale Railway
středa, 27. srpna 2008

The South Tynedale Railway je nová úzkorozchodná železnice (rozchod 2 ft. / 610 mm). Výchozí stanicí je Alston v hrabství Cumbria. Původní trať byla postavena dobrovolníky a začala se formovat jako normálně rozchodná odbočka z trati Newcastle and Carlisle Railway. Před dvěma sty lety byl Alston komerčním centrem blízkých olověných dolů, jejichž roční produkce byla kolem 10.000 tun. Dne 26/8/1846 obdržela železniční společnost Newcastle and Carlisle Railway Company povolení ke stavbě odbočky k olověným dolům o celkové délce 27 km. Jednotlivé úseky trati byly otevřeny mezi březnem 1851 a listopadem 1853. Odbočná trať sloužila veřejnosti v South Tyne Valey 126 let až do jejího úplného uzavření 1/5/1976.
Po oznámení, že bude trať uzavřena, vznikla v roce 1973 společnost South Tynedale Railway. Prvotním záměrem bylo odkoupit celou trať, ale tento plán brzy ztroskotal a traťový svršek byl kompletně odstraněn. V červenci 1977 se členové společnosti rozhodli postavit úzkorozchodnou trať podél části původní trati a získali povolení ke stavbě. Osobní vlaky začaly jezdit 30/7/1983 do dočasné koncové stanice Gilderhale Halt, asi jednu míli severně od Alstonu. 12/12/1986 a 4/8/1999 byla trať ve dvou úsecích prodloužena. Dnes má trať délku 2¼ míle resp. 3,6 km a končí ve stanici Kirkhaugh. Společnost vlastní 3 parní lokomotivy, 3 dieselové lokomotivy, 1 bateriovou lokomotivu a asi 40 vagonů.

Podrobnější informace o železnici naleznete na internetové adrese:
www.strps.org.uk

Stanice Alston.

Odjezdové zhlaví.

Vjezd do stanice Alston.

Depo stanice Alston.

Vjezd do depa je za-
bezpečen seřaďova-
cím návěstidlem.

Druhá část depa stanice Alston.

Pohled do stanice Alston.

Stahování závor před příjezdem
vlaku.

Příjezd vlaku - předávání žezla.

Příjezd vlaku na nástupiště.

Vlak přijel na I. nástupiště.

Lokomotiva typu Henschel - č.14
"Helen Kathryn".

Stanoviště strojvedoucího.

Přepřah lokomotivy ve stanici Alston (včetně doplnění uhlí a vody):

Odjezd ze stanice Alston.

Okolí tratě.

Pohled na lokomotivu.

Přepřah lokomotivy a odjezd vlaku v koncové stanici Kirkhaugh:

Stanice Alston:

Přepřah lokomotivy ve stanici
Alston.

Souprava je připravena k další
jízdě.

Videoukázka ze South Tynedale Railway

Nahoru

Ambleside, hostel YHA
středa, 27. srpna 2008

YHA hostel v Ambleside.

Není nás tady nějak moc?

Tak já když tak přespím jinde ...

Tak za tím oknem bydlíme.

Přístav ve městě.

Přístav u hostelu.

V anglickém stylu.

Živý oheň na
zahrádce restaurace.

Nahoru

The Ravenglass and Eskdale Railway
čtvrtek, 28. srpna 2008

The Ravenglass and Eskdale Railway byla otevřena 24. května 1875 za účelem přepravy železné rudy z dolů poblíž Boot k pobřeží Ravenglass. Železnice byla postavena s rozchodem 3 ft. (910 mm). První přeprava cestujícících se uskutečnila 20. listopadu 1876. Záhy se však dostavily finanční problémy a v roce 1877 byl vyhlášen bankrot. Definitivně byla trať uzavřena v roce 1913. Uzavřenou trať získali v roce 1915 pánové W.J. Bassett-Lowke a R. Proctor-Mitchell pro zkušební jízdy jejich malých lokomotiv. V roce 1916 přestavěli trať na rozchod 15" (381 mm). Železnice byla později využívána pro přepravu žulových bloků do Murthwaite a to až do roku 1953, kdy byla také ukončena. Přeprava cestujících však s výjimkou válečných let pokračovala.
V roce 1958 a opět v roce 1959 byla železnice nabídnuta k prodeji. Nenašel se však žádný seriózní kupec a tak bylo oznámeno, že rok 1960 bude posledním rokem provozu. V září 1960 byla železnice prodána v aukci. Noví majitelé (pánové Colin Gilbert a Sir Wavell Wakefield) se zasloužili o pokračování provozu železnice. Od roku 1968 železnice opět ožila, byly postaveny nové vozy a také nová lokomotiva River Mite. Pokračovaly také ostatní opravné práce ve stanici Ravenglass a byla postavena další lokomotiva Northern Rock, která započala svoji službu v roce 1976. V roce 2005 začaly práce na nové koncové stanici Dalegarth. Stanice byla slavnostně otevřena v dubnu 2007. Posledním přírůstkem je nová dieselová lokomotiva Douglas Ferreira.
Železnice působí velice příjemným dojmem, délka 7 mil je dostatečná, aby si člověk vychutnal jízdu. Trať je pěkně zakomponovaná do okolí. Část trati jsme si prošli pěšky a určitě to stálo za tu námahu. Výchozí stanice Ravenglass sousedí přímo s železniční zastávkou a z přechodu je krásně vidět rozdíl v rozchodu kolejí. Této železnici určitě patří jedno z předních míst na pomyslném žebříčku navštívených železnic.

Podrobnější informace o železnici naleznete na internetové adrese:
www.ravenglass-railway.co.uk

Koncová stanice Ravenglass
v sousedství tratě normálního
rozchodu.

Soupravy osobních vozů.

Nástupiště stanice Ravenglass.

Odjezdové zhlaví.

Pohled do stanice ze zhlaví.

Lokomotiva River Mite.

Lokomotiva River Mite při
posunu k vlakové soupravě.

Lokomotiva River Esk v depu.

Pár obrázků z jízdy po trati, která byla v mnoha místech fotograficky velmi zajímavá:

Otáčení lokomotivy v koncové stanici Dalegarth for Boot:

Odjezd ze stanice
Dalegarth for Boot.

Rozesmátí kolegové Zdeňkové ...

Trať v zářezu - velice pěkné
místo.

Souprava s parní lokomotivou
River Esk.

Odvážný fotograf na
skále čeká na vlak.

Souprava s dieselovou lokomotivou Lady Wakefield.

Souprava s parní lokomotivou
River Esk.

Souprava s dieselovou
lokomotivou Douglas Ferreira.

Křižování vlaků ve výhybně na trati:

Pohled na trať.

Čekání na vlak - každý chce mít
to nejlepší místo.

Konečně je vlak tady,
už nás bolely nohy.

A další vlak je tady.

Křižování vlaků na zpáteční
cestě ve stanici Irton Road.

Údržba lokomotivy před jízdou.

Dieselová lokomotiva
Lady Wakefield.

Stanoviště strojvedoucího.

Příjezd vlaku taženého
lokomotivou Douglas Ferreira
do stanice Ravenglass.

Lokomotiva River Esk na točně ve stanici Ravenglass:

Lokomotiva pracovního vlaku Shelagh of Eskdale:

Údržba lokomotivy před jízdou.

Dieselová lokomotiva
Lady Wakefield.

Stanoviště strojvedoucího.

Videoukázka z Ravenglass and Eskdale Railway

Nahoru

Lakeside & Haverthwaite Railway
pátek, 29. srpna 2008

Lakeside & Haverthwaite Railway je železnice normálního rozchodu a nachází se na jižním cípu jezera Windermere. Letos slaví 35 let od svého vzniku. Výchozí stanicí je Haverthwaite, odkud se dostanete přes stanici Newby Bridge do koncové stanice Lakeside. Stanice leží na břehu jezera. Můžete zde navštívit akvárium a poté nastoupit na loď a pokračovat až do městečka Ambleside, které leží na severním břehu jezera. Vzhledem k nedostatku času jsme nakrátko navštívili stanici Lakeside, poté jsme se autobusem přesunuli do stanice Haverthwaite, kde jsme si počkali na odjezd vlaku.

Podrobnější informace o železnici Lakeside & Haverthwaite naleznete na internetové adrese:
www.lakesiderailway.co.uk.

Stanice Lakeside: