Počet přístupů na stránky:


Optimalizováno pro prohlížeč:

Locations of visitors to this page

Putování po Švýcarsku 2010

část 2.

... předchozí reportáž - Putování po Švýcarsku 2010 - část 1.


Muzeum dopravy v Luzernu

Po několika dnech strávených v Ženevě jsme se přesunuli do již převážně německy hovořícího Luzernu. Zde se nachází poměrně rozsáhlé dopravní muzeum "Verkehrshaus der Schweiz", které samozřejmě nemohlo uniknout naší pozornosti resp. jeho návštěva byla naprosto cílená.


(foto © Tomáš Randýsek)


Verkehrshaus der Schweiz.
(foto © Tomáš Randýsek)

"A toto je prosím co?"
(foto © Tomáš Randýsek)

Vchod do muzea.
(foto © Tomáš Randýsek)


Železniční expozice

Prvním vystaveným exponátem v železniční expozici je elektrická nákladní lokomotiva
RhB Ge 6/6 I No. 402 "Crocodile", která byla v provozu od roku 1921 do roku 1984.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)


Elektrická nákladní lokomotiva Be 6/8 II No. 13254 se čtyřmi motory, vyrobená v roce 1920
byla v provozu do roku 1982.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)


Elektrické dvojče Ae 8/14 No. 11852 vyrobené v roce 1939, používaly Švýcarské státní dráhy
pro tahání těžkých vlaků přes Gotthardský průsmyk. Lokomotiva byla v provozu do roku 1971.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)


Seebach-Wettingen testovací lokomotiva No. 1 Eva z roku 1902 se používala k experimentům
s jednofázovou střídavou trakcí, aby se prokázalo, že tato trakce může být opravdu používána
pro zajištění napájení lokomotiv na hlavních tratích.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)


Elektrická lokomotiva Ge 2/4 No. 207 RhB z roku 1913 byla jednou ze sedmi lokomotiv, které Rhétská dráha zpočátku používala na elektrifikovaných úsecích v oblasti Engadinu. Měla pouze jeden poměrně velký motor. Kroutící moment tohoto nízkootáčkového motoru byl přenášen pomocí spojnice přímo na hnací nápravu. Nebyl tedy potřeba ozubený převod. Během 60-ti letého provozu doznaly tyto lokomotivy jen málo modifikací.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)


Elektrická lokomotiva De 2/2 No. 2 Burgdorf-Thun Bahn BTB z roku 1899. Burgdorf-Thun Bahn byla první normálně rozchodná železnice v Evropě, která používala relativně jednoduché nicméně spolehlivé třífázové elektrické lokomotivy. Lokomotivy odebíraly proud ze dvou navzájem oddělených trolejí, jejichž instalace byla poměrně nákladná, zejména nad výhybkami. Otáčky 40Hz/750V synchronního motoru nebylo snadné měnit a tak tyto lokomotivy jezdily jen dvěmi přednastavenými rychlostmi 18 resp. 36 km/h.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Elektrický vůz RCe 2/4 No. 203
Red Arrow z roku 1936 dosahoval
rychlosti až 125 km/h.
(foto © Tomáš Randýsek)

Elektrická lokomotiva Ae 6/6 No.
11413 "Schaffhausen" vyrobená
v roce 1956.
(foto © Tomáš Randýsek)

Elektrický vůz Ce 2/4 No. 727
Blue Arrow z roku 1935 provozovala
Bern-Neuchâtel Railway.
(foto © Tomáš Randýsek)



Parní lokomotiva Ed 3/3 No. 3 Langnau byla vyrobená v roce 1881 a provozovala ji Emmental Bahn:

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Parní lokomotiva D 1/3 No. 1 Limmat byla vyrobená v roce 1847 a byla v provozu na Swiss Northern Bahn, která si objednaly čtyři tyto lokomotivy u německé firmy Emil Kessler. Konstrukce vycházela z osvědčeného typu moderních amerických lokomotiv.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Úzkorozchodná parní lokomotiva G 3/3 No. 6 Waldenburg s rozchodem 750mm jezdila
na Waldenburg Bahn v létech 1912 - 1953.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Ozubnicová parní lokomotiva H 1/2 No. 7 provozovaná na Rigi Bahn byla první lokomotivou, která v roce 1873 opustila továrnu Swiss Locomotive and Machine Works (SLM) ve Wintherthuru. Konstruktér Niklaus Riggenbach umístil kotel do svislé polohy, takže žárové trubky byly obklopeny vodou i v nakloněné poloze, což je u ozubnicových tratí poloha dost častá.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Parní lokomotiva E 2/2 No. 11
byla vyrobena v roce 1881
a provozovala ji St. Gotthard Bahn.
(foto © Tomáš Randýsek)

Parní lokomotiva H 1/2 No. 1
Gnom z roku 1871 byla v provozu
v lomu Ostermundigen.
(foto © Tomáš Randýsek)



Parní lokomotiva v řezu, na které je demonstrována činnost parního stroje.
Lokomotiva má dvě dvojice válců, jednu pro adhezní a druhou pro ozubnicový pohon.

(foto © Tomáš Randýsek)



Poslední švýcarská provozní parní lokomotiva standardního rozchodu C 5/6 No. 2965 Elephant, vyrobená v roce 1916. V běžném provozu byla nasazována do roku 1964. V létech 1970 - 1982 byla nasazována na nostalgické jízdy v Erstfeldu.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Ozubnicový parní vůz Bhm No. 9 byl pro Pilatus Bahn postavený v roce 1889. Pilatus Bahn je nejstrmější železnicí na světě, se stoupáním až 480‰. Byla to první železnice ve Švýcarsku, která používala pouze vozy s parním pohonem. Vůz No. 9 byl v řádném provozu až do roku 1937.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Posunovací lokomotiva Tm 2/2
No. 464 se zážehovým motorem.
(foto © Tomáš Randýsek)

Tato subtilní lokomotiva
utáhla až 230t zátěže.
(foto © T. Randýsek)

Bateriová posunovací
lokomotiva Ta 2/2 No.
971 Octopus s mag-
netickými nárazníky.
(foto © T. Randýsek)



Parní dynamo z roku 1892 bylo
využíváno při práci v noci.
(foto © Tomáš Randýsek)

Kolejový vozík na ruční pohon
z roku 1890.
(foto © Tomáš Randýsek)

Sněhová fréza s parním pohonem
z roku 1895. Průměr frézy jsou
necelé tři metry.
(foto © Tomáš Randýsek)


Elektrická ozubnicová lokomotiva He 2/2 No. 1 se soupravou dvou osobních vozů Jungfrau Bahn
z roku 1898 zvládala stoupání až 250‰.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Elektrický motorový vůz CFe 2/2 No. 11 vyrobený v roce 1895 provozovala železnice Orbe-Chavornay.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Nákladní vůz SNB
(Schweizerische Nordbahn).
(foto © Tomáš Randýsek)

Čtyřosý osobní vůz I. třídy St.
Gotthard Bahn z roku 1895.
(foto © Tomáš Randýsek)

Čtyřosý osobní vůz I. třídy St.
Gotthard Bahn z roku 1895.
(foto © Tomáš Randýsek)

Vůz curyšské koňky No. 27 byl
v provozu v létech 1883-1900.
(foto © Tomáš Randýsek)

Elektrický motorový vůz Ce 1/2
No. 4 Vevey-Montreaux-Chillon.
(foto © Tomáš Randýsek)

Elektrický motorový vůz Ce 2/4
No. 43 Neuchatel Tramways se
samostatným motorem pro každý
podvozek.
(foto © Tomáš Randýsek)

Elektrický motorový vůz Ce 2/2
No. 202 Basle Tramways.
(foto © Tomáš Randýsek)

Elektrický motorový vůz Ce 2/3
No. 32 City of Zurich Tramways.
(foto © Tomáš Randýsek)



Souprava parní tramvaje G 3/3 No. 18 a vlečného vozu C4 No. 26 Bern Tramway Company z roku 1894. Parní tramvaj byla schopna tahat až tři vlečné vozy.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)


Návěstidlo.
(foto © Tomáš Randýsek)

"Číňan" z Gotthardské dráhy se třemi
zvony různých zvukových výšek.
(foto © Tomáš Randýsek)



Rozsáhlé modelové kolejiště představuje výsek z Gotthardské dráhy:

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Modely RhB v měřítku 1:10

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Model ozubnicové parní lokomotivy s osobním vozem RIGI Bahn:

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Restaurační vůz Dr4ü No. 10222
vyrobený v roce 1914 továrnou
Ringhoffer v Praze na Smíchově.
(foto © Tomáš Randýsek)

Elektrický vůz Ce 2/2 "Häde"
Zurich-Uetliberg z roku 1923.
(foto © Tomáš Randýsek)



Cestou z muzea jsem ještě za plotem objevil pár exponátů, které jsme při návštěvě nějak minuli:

Elektrická lokomotiva společnosti BLS.
(foto © Tomáš Randýsek)

Kolekce návěstidel.
(foto © Tomáš Randýsek)

Pracovní vlak.
(foto © Tomáš Randýsek)


Volná plocha

Uprostřed objektů muzea je relativně velká plocha, kde jsou umístěny některé exponáty,
zejména letouny:

Northrop F-5E Tiger II byl do roku
1981 ve výzbroji švýcarského
letectva.
(foto © Tomáš Randýsek)

Kokpit.
(foto © Tomáš Randýsek)

Letadlo švýcarského leteckého
pionýra Ernsta Recha.
(foto © Tomáš Randýsek)

Replika evropského bitevníku
Eurofighter Typhoon.
(foto © Tomáš Randýsek)

Dopravní letoun Convair CV-990
Coronado.
(foto © Tomáš Randýsek)

Legendární Douglas DC-3 Dakota.
(foto © Tomáš Randýsek)


Expozice automobilů

Expozice automobilů je obestavěna
směrovými tabulemi.
(foto © Tomáš Randýsek)

Expozice automobilů je obestavěna
směrovými tabulemi.
(foto © Tomáš Randýsek)

Tahač Ford C700 s návěsem pře-
pravoval pasažéry na curyšském
letišti.
(foto © Tomáš Randýsek)


Vystavené automobily jsou seřazeny chronologicky a přes interaktivní dotykový displej
lze ke každému objektu zjistit mnoho detailů:

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)


Zajímavý automatický dopravník, který přepravuje boxy s modely automobilů.
Návštěvník si může na displeji vybrat číslo boxu a dopravník mu jej přistaví:

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Expozice lodí a lanovek

Funkční model zdymadla ve švýcarském Birsfeldenu.
Dvojice lodí zdolává rozdíl hladiny řeky Rhein:

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)


Kapitánský můstek říční lodi:

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)


Modely lodí:

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)


(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Expozice letectví a kosmonautiky

Lockeed 9C Orion létal v roce
1923 na trase Zurich-Munich-Vienna.
(foto © Tomáš Randýsek)

Fieseler Fi 156 Storch.
(foto © Tomáš Randýsek)

Comte AC-4 Gentleman.
(foto © Tomáš Randýsek)

Akrobatický letoun Bücker
Bü-133C Jungmeister.
(foto © Tomáš Randýsek)

Messerschmitt Me-108B Taifun.
(foto © Tomáš Randýsek)

Dewoitine D-26.
(foto © Tomáš Randýsek)

Nieuport N-28 C-1.
(foto © Tomáš Randýsek)

Sud Aviation Alouette III.
(foto © Tomáš Randýsek)



Helikoptéra Agusta A 109 K2 švýcarské záchranné služby REGA:

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Celodřevěný závěsný kluzák.
(foto © Tomáš Randýsek)

Letoun Dufaux 4 - čtvrtý výrobek
bratří Dufauxových ze Ženevy.
(foto © Tomáš Randýsek)

Motor Dufauxu.
(foto © Tomáš Randýsek)

Letecký motor General Electric
CJ 805-23.
(foto © Tomáš Randýsek)

Saab Jas-39 Gripen.
(foto © Tomáš Randýsek)

Saab Jas-39 Gripen.
(foto © Tomáš Randýsek)


Výzkumná plošina EURECA (EUropean REtrievable CArrier) Evropské kosmické agentury (ESA) byla do kosmu vypuštěna 1. srpna 1992 a zpět na Zemi se vrátila 1. července 1993. Za svého pobytu na oběžné dráze Země provedla 71 biologických a technických experimentů:

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)


Paleta pro montáž přístrojů systému
British Aerospace Spacelab.
(foto © Tomáš Randýsek)

Kabeláž je opravdu složitá.
(foto © Tomáš Randýsek)

Model ruské orbitální stanice MIR.
(foto © Tomáš Randýsek)


Přetlakový laboratorní modul Columbus mezinárodní kosmické stanice ISS. Jedná se o multifunkční vědecký modul specializovaný hlavně na biologické experimenty, který byl do kosmu vynesen raketoplánem Atlantis při misi STS-122 07.02.2008:

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)



Muzeum dopravy stojí určitě za návštěvu. Kompletní prohlídce je vhodnější věnovat celý den. My jsme se delší dobu zdrželi v železniční expozici a 4 hodiny vyhrazené pro muzeum utekly jako voda. V programu muzea jsou také 3D projekce, které mají pevně stanovené začátky. Pro děti je zde spousta interaktivních lákadel včetně možnosti zapůjčení koloběžky, na které se mohou projet na volném prostranství. Každý fanda do techniky si z nabídky muzea určitě vybere.


Pokračování reportáže - Putování po Švýcarsku 2010 - část 3.


Nahoru